29. března 2010 v 17:40 | TetaMiGelle
|
Hm.. Takže čím začít. Narodila jsem se 6.12.1996. Byla jsem prý šťastná pouze v dobrých rukou, pokud mě dali do rukou ( jenom na pochování :D ) příteli mé tety začala jsem strašně vřískat.. Jinak mi furt vykládají, že jsem seděla v židličce a předemě dali lahvičku, ale já jsem na ní nedosáhla, tak jsem se začala strašně předklánět a vřískat :D Měli z toho strašnou prdel. Jak jsem rostla, začala jsem chodit do školky do Holic. Bylo to tam hezké. Nejoblíbenější jídlo tam bylo chleba s banánem :D Uplně jsem ho milovala. Tam jsem se také poprvé zamilovala do brýlatého Honzíka. Bohužel jsem nedostala ani pusu a už jsem musela do školy. V 1. třídě jsem si našla nejlepší kamarádku Katku Nykodýmovou. Bohužel se od druhé třídy odstěhovala a kdo ví co s ní je. Každý si z ní dělal srandu protože se pomalu převlékala a vždy jsme na ní museli čekat v šatně. Pokud vím, odstěhovala se s mamkou do Plzně. Strašně rádi jsme spolu hráli hru Scrabble. Od druhé třídy se k nám do třídy připojilo asi 10kluků ze starých Holic. To jsem se zase zamilovala do dalšího Honzi, který měl směšný hlas. V druhé třídě mi bohužel zemřela spolužačka Nikola. Dodnes si pamatuji ubrečené oři naší třídní když vešla a sdělila nám zprávu že už Nikola není. Zemřela při autonehodě. I přes to jsem stále byla na této škole šťastná. Od třetí třídy jsem měla nejlepší kamarádku Valču, až do 4. třídy. To jsem se bohužel musela z Holic odstěhovat do Horky, kde žiju dodnes. Poslední den ve škole. Hmm. Šla jsem odevzdat se sestrou kytku ředitelce a zástupkyni, které jsem měla strašně ráda. Rozlučka se třídou byla hezká. Kdo měl dárek přišel, dal mi ho a popřát hodně štěstí do "nového" života. Poté jsem šla za ségrou. Měla nádhernou rozlučku, málem jsem se rozeřvala. Její třída se postavila do kruhu, pustili si smutnou písničku a dál nevím, protože sem musela jít. Šla jsem domů s mojí dobrou kamarádkou Aničkou a klukem Petrem. Už v parku před školou sem se rozeřvala a zamávala kytce na školních dveřích, která tam byla nakreslená od Jara. Šla jsem s Aničkou k její babičce, to už byl Petr pryč. Její babička mi dala buchtu s doměním, že brečím protože jsem zřejmě spadla. Potom jsem se s Aničkou rozloučila dlouhým obětím a od té doby jsem jí neviděla. Doma jsem chodila furt dokola a brečela a brečela. Nakonec jsem skončila na posteli s mokrým polštářem, celým probrečeným. Následoval nový život. Začali jsme se stěhovat, zájemců bylo až až a to jsme ani nepodali inzerát. Všichni viděli naší skříň, kterou jsme vezli do Horky. Po prázdninách následoval první den v nové škole. Znala jsem tam jenom dva lidi. Týnu, která byla z Horky a znala jsem jí už asi 2 roky, stejně jako Filipa, se kterým se znám od 10let, kdy jsme se u nás schovávali za Vánočním stromečkem, když naši slavili s ostatníma silvestr. Vešla jsem, do třídy a každý na mě koukal. Potom jsem sešla ze schodů a byla to Adriana, která mi podala ruku s tím že je Ája, a to je její kamarádka Terka a jestli bych se s ní nechtěla kamarádit. To byla má pátá třída. Kdy jsem se poznala s Ájou, Terkou, Luckou V. a Luckou Č. V šesté třídě to bylo divné. Všichni lidi z Horky byli v Béčku jenom mě hodili do Céčka. Bože proč? Naklusal tam táta a nechal mě dát do Béčka k ostatním. Vůbec toho nelituju, jsou tam skvělý lidi. V této třídě i když z nás sou už sedmičky se mám skvěle. Mám nejlepší kamarádky a to Lucku Č., Týnu Š., Markét N., Lenku B., Katku Š. a další. Všem i vám moc děkuju že vůbec jste. :D A tohle je shrnutí mých 13let života. Teď už mě musíte znát, nebo ne? :D

To je smutný.. :( muselas toho hodně prožít..I když si tě hodně vážim a ty ani nevíš jak..A sem strašně ráda že sem tě poznala..Ale vim že nejsem jediná nej kamarádka v seznamu.Ale mě to nevadí...Prostě sem ráda že tady vubec seš a..Je to asi blbý že to sem píšu ale od 6 třídy nebo nějak tak seš a budeš nejlepší kámoška.Ať se to někomu líbí nebo ne prostě.....koleje a to všechno.Akorát se do toho všeho potom připletlo ňáko moc lidí a pak se to všechno rozhodilo a tak...a to mě až do teďka mrzí...Mám tě ráda